Hagia Sophia
Když nechal císař Justinián v šestém století našeho letopočtu vystavět chrám Hagia Sophia, čili chrám Boží moudrosti, zamýšlel jej jako modlitební místo pro křesťany. Když do Byzance přišel islám, měli sultánové jiný názor a tak se jali chrám přestavět k obrazu svému. Změn naštěstí neprovedli moc. Byly přistavěny čtyři minarety a byla zatřena fresková výzdoba, kterou nahradily muslimské kaligrafické obrazy a rytiny.Po staletí byla Hagia Sophia považována za jednu z nejkrásnějších staveb známého světa. Mnozí panovníci se snažili překonat krásu této stavby a nechávali si vystavět monumentální modlitební stánky. V tomto závodu o nejkrásnější stavbu světa byl proslulý hlavně architekt Sinan, který navrhnul nejmonumentálnější mešity Turecka. Jsou jimi mešita Sultan Ahmed v Istanbulu, čili Modrá mešita, Sulejmanova mešita v Istanbulu, ale také jeho mistrovské dílo, prý dokonce srovnatelné s Hagia Sophiou, Sulejmanova mešita v Edirne.Hagia Sophia stojí přímo naproti Modré mešitě a narozdíl od zmíněn mešity jsou její zdi červené. Tedy dnes je to spíše vybledlá růžová, která však dává tušit zašlé kráse stavby. Hagia Sophia dnes není ani křesťanským chrámem, ani mešitou. Dnes je z ní muzeum. Ke shlédnutí jsou tu odkryté ikony, vedle nichž se skví mistrovská díla islámské kaligrafie. A pokud by někdo uvažoval nad tím, odkud se vzaly kopulovité střechy mešit, pohled na Hagia Sophiu je jistě dobrou odpovědí. Právě zde si velcí stavitelé vzali svojí inspiraci.
