Istanbul

Mnohasetletá historie Istanbulu se započala celé milénium před počátkem našeho letopočtu. V té době se na místě dnešního Istanbulu objevila osada nazvaná Semistra. Bylo to jen pár let po skončení Trojské války. Semistru vystřídala rybářská osada Lygos, které následně na druhém břehu konkurovala osada Chalcedon. Osada se vyskytovala na výběžku, který je dnes zastavěn budovou paláce Topkapi. A pak přišel klíčový okamžik historie. Místo osady Chalcedon se zalíbilo rozmařilým Byzantincům, kteří zde roku 657 před naším letopočtem založili svoji první osadu.

Byzantion

K založení města se samozřejmě váže i jistá pověst. Ta hovoří o kolonistovi jménem Byzas, který se jedné z delfských věštkyň otázal, kde má založit novou osadu. Věštkyně mu odvětili, že ideální město se nachází naproti slepým. Byzase odpověď poněkud zmátla, ale když dorazil se svojí lodí k úžině Bospor a uviděl osadu Chalcedon, pochopil. Jak mohli chalcedonští přehlédnout tak skvělé místo na výběžku? Byzas zde založil svojí osadu, pojmenovanou po něm Byzantion.Osada vesele vzkvétala hlavně díky poplatkům za průplav úžinou. Strategická osada se až do počátku našeho letopočtu nacházela ve středu různých sporů. Přešli přes ni Peršané, bojovali zde Athéňané i Sparťané. Helénistické období se neslo ve znaku různých rozepří, až se Byzantion Vespacianovým dekretem připojil k Římu. Následovalo klidné období ukončené rozepří v Římě, ve které se byzantinští postavili na špatnou stranu. Odměnou jim byl hněv císaře Septima Severa, který nechal vyvraždit celé město. Byzantion byl srovnán se zemí, ale Římané nebyli slepí vůči jeho strategické poloze a tak Septimus Severus nechal vystavět nové město, dvakrát větší než to původní. Z těch dob pocházel i městský Hippodrom. Nové město však neneslo název Byzantion, Septimus Severus jej pojmenoval Augusta Antonina.

Konstantinopol

V Augustě vládli mnozí slavní římští císaři, včetně slavného Diokleciána. Ten došel k závěru, že Římská říše je nadále nezvladatelná a rozhodnul se ji rozdělit na východní a západní část. Nápad to byl jistě brilantní, ale jeho provedení už tak brilantní nebylo. Vypukla občanská válka, kterou vyhrál vládce západní, Konstantin. Ten se stal prvním křesťanským vládcem, který povolil křesťanství jako jediné legální náboženství. Jeho dílem bylo i přesunutí hlavního města říše z Říma na břehy Bosporu. Postavil kolem města opevnění a přejmenoval jej na Konstantinopol.Opevnění se po Konstantinově smrti nadále zdokonalovalo kvůli Attilově hrozbě. Největší zásluhu na městských hradbách měl Theodosius, který hradby mohutně zesílil. Ve stejné podobě jako byly tehdy se hradby zachovaly dodnes. Theodosius se proslavil stavbou jedné z nejslavnějších istanbulských budov, Hagia Sophie.V pátém století našeho letopočtu barbaři vesele drancovali Řím a Konstantinopol za jejich zády vzkvétal. Věhlasu dosáhnul zejména za vlády Justiniána, který se postaral o výstavbu mnohých významných staveb a opravil vyhořelou Hagia Sophiu. Za Justiniánovy vlády dosáhla Byzantská říše největšího věhlasu, který už nikdy v historii nepřekonala.

Křižácké války a pád Byzance

Po pádu Říma hrozba nájezdů neustoupila a tak bylo nutné být stále ve střehu. Město se zmítalo v četných krizích a občanských nepokojích. Nicméně odolalo bulharským, arabským i jiným nájezdům.Ze západu postupně narůstala moc Benátek a z východu se valila osmanské vojska. Vše vyvrcholilo v průběhu křižáckých válek, kdy město střídalo panovníky jako na běžícím páse.Zlom přišel v roce 1450, tehdy byzantský císař neovládal už o mnoho větší území své říše, než hlavní město. Bylo jen otázkou času, kdy Konstantinopol podlehne nájezdníkům. Osmany vedl Mehmet, proti kterému se císař Konstantin sotva mohl bránit. Snažil se doufat v pomoc zbytku křesťanského světa, ale jeho naděje byly poněkud liché. A tak Mehmet roku 1453 město dobyl. Poslední císař Konstantinopole, Konstantin, zemřel na hradbách v místech dnešního paláce Topkapi. Nastala vláda Osmanů, kterou započal sotva jednadvacetiletý vojevůdce Mehmet. Osmané si svoji říši udrželi až do počátku dvacátého století.